První salám Vysočina

Vysočina 1967 – Video

O Vysočině 1967

Pokud raději čtete, než sledujete video, dovolte mi seznámit Vás s příběhem úplně prvního salámu Vysočina, vyráběného u nás. Ten první a originální byl vyroben v našem provozu v Hodicích v roce 1967, ale začněme trochu obecněji.

Hodice vesnice

Hodice jsou nenápadná vesnička v srdci Kraje Vysočina, zhruba uprostřed cesty mezi městy Jihlava a Telč. Pokud už jste tudy někdy projížděli, je Vám možná povědomý pohled na fotografii. Přesto, že je vesnička poměrně nenápadná a téměř stejná, jako kterákoliv jiná na Vysočině, ukrývá kus od hlavní silnice rozsáhlý závod společnosti Krahulík, tedy, provoz Hodice – Originální Vysočina Hodice. Tady začal příběh Vysočiny 1967, salámu, kteří si mnozí z nás zamilovali a který nechyběl na žádném rodinném ani školním výletě. Prostě ta pravá Vysočina!

Historie Hodické masny

Povíme si krátce i něco o historii, která je neméně zajímavá, než samotný produkt.

Hodice historie

Historie masny v Hodicích začala už v roce 1860, kdy byla pozdější masna ještě textilní továrnou. Poté, co textilní průmysl začal upadat se její majitel spojil s J. Satrapou a společně založili masnu v roce 1926. Malý provoz v Hodicích se ukázal jako ideální pro výrobu trvanlivých salámů a tak v roce 1937 postavili novou přírodní sušárnu…a v té sušíme do dnes!

Část historie během druhé světové války už nám dnes není moc známá a tak je dalším význačným rokem až rok 1967, kdy byla vyrobena první Vysočina.

Jak se Vysočina vyrábí?

Surovinu pro salám Vysočina pečlivě vybíráme a připravujeme, patří sem jen vybrané druhy hovězího a vepřového masa. Upravenou surovinu pak zamrazíme a rozsekáme na kousky, to aby produkt měl pěkný vzhled nákroje. V zamraženém stavu suroviny navážíme, podle původní receptury na jednotlivé výrobní dávky.

Jedna výrobní dávka obsahuje 40% hovězího masa, zbytek je maso vepřové a vepřové sádlo. Naváženou dávku poté sekáme a mícháme v tzv. kutru. Do něj putují jednotlivé suroviny postupně. Nejdřív hovězí, poté vepřové a nakonec vepřové sádlo. Posledním krokem je potom přidání soli a pepře. V pravé Vysočině je totiž opravdu jen takovéto minimum koření. Po důkladném zamíchání se dávka přesype do vaničky a putuje k narážce. To je taková “plnička”, kterou se nasekané dílo plní do salámových střev. Odtud putují dál do udírny, kde probíhá uzení horkým kouřem zhruba dvě hodiny a hodinu se dováří při teplotě 75 °C – to je to tzv. tepelné opracování.

Po vyuzení salámy necháme zchladnout přirozenou cestou a přesuneme je do původních sušáren, zde probíhá sušení a zrání v čistě přírodních podmínkách po dobu přibližně 14 dnů. Zde ještě probíhá zakuřování studeným kouřem, který vzniká, jak znáte z obalů, spalováním bukového dřeva. Ve finále si pak můžete Vysočinu koupit buď vcelku, nebo nakrájenou.